KVILDA A OKOLÍ : LETECKÁ NEHODA V R. 1937 NA ZHŮŘÍ U KVILDY

Letecká nehoda v r. 1937 na Zhůří u Kvildy

Stopy tragického příběhu
 
 
Je to už nějaký čas , kdy se na mne obrátili ,,kluci z osady - Černý havran - Protivín" s otázkou, kde v roce 1937 na Zhůří došlo k letecké nehodě.Sám jsem v té chvíli nevěděl ,a  tak začal pátrat po příběhu této tragické události. V té chvíli jsem netušíl , jak málo místních o tom bude alespoň něco vědět. Dobrým vodítkem  byl jednak článek ve starých novinách a hlavně materiály od naší kronikářky p.Vávrové. Ani to však nakonec nepomohlo a první pokus o nalezení tohoto místa skončil nezdarem. Záchranou se nám stal řezbář p.Tittl z Horské Kvildy , který nejenom znal místo , ale nakonec přišel i s myšlenkou umístit na osudné místo dřevěný kříž. Nakonec se k nám přidali skoro dvě desítky lidí a tak jsme mohli vykročit za poznáním dávných časů. Čas ,, památky zesnulých " , byl dobým důvodem k určení datumu kdy se na ta místa vypravit.Členy naší výpravy byli , jak ty uplně nejmenší , tak i ty dříve narození , ale všichni bez větších problémů dorazili na vytčené místo.Pod vrcholem Huťské hory ve výšce 1185 m.n.m. stojí pomníček , který připomíná co se stalo na Štědrý den v tomto předválečném čase.Při putování po Šumavě můžeme potkat řady pomníčků, křížků nebo památných kamenů a né všech je příběh zapomenut........... 
  
..........psal se rok 1937 - 14.32 hod.-na plochu vídeňského letiště pod zamračenou oblohou Štědrého dne přistálo šestnáctimístné dopravní letadlo F-AMYD typu Wibault společnosti Air France, které zajišťovalo pravidelný provoz na lince Bukurešť-Vídeň-Praha-Paříž. Po přistání museli letištní mechanici odstranit defekt podvozku a tak stroj , řízený šéfpilotem Čsl. aerolinií šestatřicetiletým Františkem Lehkým , vzlétl vstříc svému neúprosnému osudu se zpožděním v 15 hodin 55 minut. 
Na palubě letounu je pouze jediný cestující . Státní návladní JUDr. Karel Flanderka se vrací z obchodního jednání v Bukurešti do Prahy.Spojení s vídeňskou radiovou stanicí udržuje francouský telegrafista Pierre Austruce do 16.10 hod., který dostává varování před blížící se sněhovou bouří, od 16.20 hod. je ve spojení s gonií v Českých Budějovicích , Brně a Mariánských Lázních. Svůj kurs - 326 - udává později i ruzyňská věž. A tak vede posádka letadlo bezpečně ku Praze ve výšce 1900 metrů , rychlostí 250 km. v hodině. Počasí se ale začíná horšit , mlha houstne a sněží. Letoun se nachází už u Říčan , když posádka žádá Ruzyni o zaměření polohy . Navigátor potvrzuje dosavadní kurs a připravuje sestup na 700 metrů . Pro další zhoršení povětrnostních podnínek žádá Austruce těsně před Prahou o potvrzení kurzu. Dostává nečekaný příkaz změnit směr letu o 180 stupňů do kursu 215. To v dané chvíli znamená návrat do jížních Čech. Letová odchylka činí téměř 120 kilometrů a letadlo se ocitá až nad Sušicí a Kašperskými Horami . Snad v domnění , že už míří k osvětlovací letištní dráze , začíná pilot klesat a osud malého letadla se třemi muži na palubě , ztraceném ve tmě a chumelenicí kdesi nad Šumavou , se naplňuje.
Zvuk exploze havarovaného letadla určitě vyrušil a vyděsil mnoho lidí v přilehlém kraji u štědrovečerní večeře . Bylo 17 hodin a 39 minut 24. prosince 1937 , když letoun narazil poblíž Podlesí v místě zvaném Knappenberg ve výšce 1080 metrů do severovýchodního svahu Huťské hory . Teprve druhý den v poledne objevil syn hajného z Bílého potoka místo katastrofy . Pohled , který se mu nasytl , musel mrazit až do morku kosti . Dokonalý obraz zkázy. Letoun si nárazem do stromů urazil křídla a jeho trup , po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů , byl rozmetán až sto metrů po okolí. Mezi troskami zdemolovaného letadla ležely i tři potlučené mrtvoly . Jedinou věcí , která takřka zázračně přežila tuto tragedii bez sebemenší úhony , byla část zásilky letecké pošty - láhev šampaňského ležící ve sněhu.
Těla mrtvých byla převezena do Prahy , k vyšetření případu byla ustanovena zvláštní komise . Úředník obsluhy letištních přístrojů před komisí hájil změnu kurzu tvrzením , že letoun Prahu již přelétl a nacházel se severně od Prahy nad Mělníkem . Bylo na něj podáno trestní oznámení , před soud však nikdy postaven nebyl . Za války pravděpodobně kolaboroval s Němci a po roce 1945 uprchl do ciziny . Tehdejší noviny se událostí živě zabývaly a celá záležitost hrozila přerůst v aféru. Případ byl spěšně uzavřen suspendací tajemníka pražkého letiště Živsy a jeho asistenta Šorna.
Událost se naší zemí přehnala jako temná a mrazivá předzvěst zla , které dolehlo na republiku o necelý rok a půl později. Nevyjasnění okolností tragédie dalo příčinu mnoha spekulacím, spojujících tuto tragédii s blížícím se hrozivým přízrakem války . Odkudsi se vynořily zprávy o existenci tajných dokumentů , přepravovaných Dr.Flanderkou , majících kompromitovat samotného Hitlera............
 
                                                             

                                                                                                                                        
 
   článek pro Vás připravil Václav Vostradovský - Penzion Kvilda
(použity materiály p.L.Kothera)

http://www.kvilda.org