KVILDA A OKOLÍ : PŘÍRODNÍ POMĚRY KVILDY A JEJÍHO OKOLÍ

Přírodní poměry Kvildy a jejího okolí

Šumavské pláně, jejichž mírně zvlněný povrch je zbytkem starého denudačního reliéfu zachovaného v centrální části Šumavy, patří k nejrozsáhlejším souvislým tak vysoko položeným plochám ve střední Evropě. Lze je rozdělit do pěti geomorfologických částí, z nichž největší jsou Kvildské pláně s převažující nadmořskou 1000 - 1100 m.

Z mělkého reliéfu Kvildských plání vystupují v jižní části Černá hora (1315 m n.m.), Stráž (1308 m n.m.), západní obzor Kvildy je lemován Tetřevem (1260 m n.m.), nejblíže k obci je Lapka (1171m n.m.) dotýkající se svým východním svahem obce. Za vltavským údolím se zvedá mohutný Stolový hřbet (1252 m n.m.). Kruh hor na východě uzavírá Orel (1181 m n.m.).

Z kvildských slatí je turisticky atraktivní Jezerní slať (103 ha), horské rozvodnicové vrchovištní rašeliniště s unikátní flórou a několika druhy chráněných živočichů, rozkládající se v prostoru mezi Kvildou a Horskou Kvildou.Vstup do rezervace umožňuje krátká naučná stezka vedená částečně po poválkovém chodníku. Pro lepší přehled po celé rezervaci zde byla vybudována vyhlídková věž. Pro motorizované turisty je připraveno malé parkoviště.

V katastrálním území Kvildy pramení nejdelší česká řeka Vltava (433 km). Sbírá vody v malém rozvodnicovém vrchovišti v sedle na hlavním evropském rozvodí mezi Černou horou a Stráží.Teplá Vltava je místně často nazývaná, až po soutok s Malou Vltavou u Borových Lad, Černým potokem. V horním toku Teplé Vltavy je nejvýznamnějším levostranným přítokem  Kvildský potok (4,8 km), odvodňující velkou část Jezerní slatě a paraelně s ním tekoucí Olšinka (3,9 km). Pravostrannými přítoky v blízkém okolí Kvildy jsou Lesní potok  a potok Bučina (3,9 km). Jen pro pořádek uvádíme, že až pod Mrtvým luhem na volarsku přibírá Teplá Vltava z pravé strany Studenou Vltavu pramenící v Bavorsku nedaleko Haidmühle.Teprve od tohoto soutoku nese trvale jméno Vltava.

Rozsáhlé a vysoko položené Kvildské pláně jsou příčinou poměrně drsného klimatu. Nejlépe to dokumentuje hodnota průměrné roční teploty, dosahující v Kvildě pouze 3,4°C. Nejchladnějším měsícem roku je leden s průměrnou měsíční teplotou - 5°C. Zima zde začíná začátkem listopadu a končí koncem března. Datum nástupu teplot jarní vegetace (5°C) začíná začátkem května. Teploty plné vegetace (10°C) až začátkem června. Toto období trvá pouze 154 dnů. Nejteplejším měsícem  je  červenec s průměrnou měsíční teplotou 12,3°C. Rozložení srážek v průběhu roku je poměrně rovnoměrné : jaro 20 %, léto 30 %, podzim 24 %  a zima 26 %. Nejdeštivějším měsícem je červenec, nejsušším březen. Průměrné množství ročních srážek je 1100 mm,  a 176 srážkových dnů. V Kvildě je průměrně 65 dní se sněžením a průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 150 dní. Převládá západní a jihozápadní proudění vzduchu.

Časté a příjemné jsou podzimní a zimní inverze, kdy se Kvilda koupe ve slunci, zatímco ve vnitrozemí je mlha, která by se dala krájet.